Pokud tedy dodržíte základní pravidla a přečtete si naše předchozí příspěvky na téma, jak si vytvořit jednoduchý kostým, který:
1. zdobením nespecifikuje movitost a geografický původ majitele = univerzál!
2. je z kvalitního materiálu ve vhodné textilní vazbě
3. dodržuje dostupnost barev pro nižší a střední vrstvu (označeno na obrázku - žluté, zelené khaki, růžové, natur dle barvy chlupů)
4. nesnaží se o kombinování prvků z různých lokalit a velkého časového rozpětí, vynechá extrémní a fantasy zdobení textilu, přítomnost nevhodných šperků či zbraní
Nestydí se též zeptat na zdroje a knihy, ze kterých by mohl čerpat a chápe i drobné rozdíly mezi střihy a jedinečnými zvyklostmi různých krajin. Pozná, že je rozdíl mezi ,,montérkami na práci", v čem se chodí k večeři i do bitvy a co ze dna truhly vytasit na příjezd slavné družiny. Důležitost a posloupnost či urgentnost pořizování věcí ve správném pořadí - s tím poradí DAGFARI.NET - odprezentuje naše ověřené tipy, jak si rychle poradit se základem, abyste mohli jet kamkoli a rychle a levně.
O tom, co si změřit, jsme se rozepsali v předchozím článku o dámských šatech, které jsou v podstatě od kotníků po kolena jen prodlouženou tunikou. Budou mít rukávy, díru na hlavu, trubku na břicho a klíny. ? Dovolím si však tentokrát spíš zapolemizovat, než radit, kam přiložit metr, protože to už je vám díky našim zpracovaným PŘEDCHOZÍM PŘÍSPĚVKŮM V BLOGU příspěvkům jasné ?
Mazáci vědí, co by na další tunice udělali lépe, nováčkům ale alespoň sepíšeme všechny rady, které nás napadají v souvislosti s nejviditelnější součástí kostýmu, která už na první pohled ukáže, koho máme před sebou.
Přečtěte si tedy prosím, byť jste muž, článek o ženských šatech. S tím rozdílem, že zatímco ♀️ ženské proporce se každoročně měnily těhotenstvím a byly více volné, muž v raném středověku byl zpravidla hubený, jak napovídají velikosti oděvů a tuniku se pokusíme ušít co nejvíc na tělo.
Guddal, Norsko
Je tedy jasné, že zase ( jako u kalhot ) se pokusíme o úzký vypasovaný střih tam, kde se nám to moc nehýbe (předloktí, břicho, hruď). Větší bříško se vyřeší klíny, a to jak bočními, tak následně i jedním středovým, pokud už to bude opravdu nutné, raději se mu ale vyhněte. Je to konstrukční vychytávka a pokud nemáte opravdu břichaté proporce, nepotřebujete je.. Odkazuji vás tedy na ten článek s dámskými šaty, co se týká měření..
☝️ Nezapomínejte, že zpracování příze, barvení, utkání látky, příprava nitě a šití trvala ⏳ stovky hodin a každý centimetr se počítal jako cennost. Vlna z ovce a jakékoli jiné živočišné textilie (koně, kozy, vlasy a různá kožešinová zvířata) mají tu výhodu, že se tak nějak pěstují samy. ? Sláva chlupům!
Naopak lnu se na severu nedařilo moc dobře a byl vzácnější a jeho pěstování bylo choulostivé na počasí ( či na přežití a příjezd obchodníků z jihu). ❗ Proto prosíme, pokud takovou lněnou tuniku máte a nereprezentujete bohatou vrstvu, nenoste světlé tuniky samotné, ale použijte je jako PODKLAD PRO VLNĚNOU TUNIKU. A rozhodně - barvený len si nechte pro příležitosti jiné, než ty raně středověké. Len se i dnes blbě barví a jeho bělost je sama o sobě ozdobou. Barvený len se vyskytuje jen velmi výjimečně a pro konstrukci kostýmu nižších vrstev se nehodí ?.
✅ Mimochodem - na svém lněném spodním oblečení testuji třetím rokem, co vydrží. Kdo nás zná, tak ví, že jsme v kostýmu asi 35 týdnů v roce, 3-5 dní v týdnu. Při nejbližší možné příležitosti (každý týden po příjezdu domů) jdou všechny naše lněné a kopřivové šaty do pračky a potom ještě do sušičky. Pravda, na ramenou a rukávech jsou již vetché a zasloužily by si záplaty, ale stále drží. S kopřivami to ani nehne, kalhoty z této látky drží již několik let.
Dovolím si tedy říct, že zakazovat si úplně len, pokud nejste otrok, nemusíte. Jen je potřeba se k němu chovat jako k něčemu lepšímu a především při ,,špinavé" práci ho krýt právě vlnou. Vrstvení vlnou pak překrývá spodní lněné vrstvy, ne naopak. Výstřih lněných tunik je též širší a pohodlný, není vidět pod úzkým výstřihem vrchní vlněné tuniky!
Vždy vrchní tunika je o kousek delší, než spodní. A to jak na běžné nošení, tak i při šití bojového kostýmu, aby nečouhal podolek.
Moje poznámky z obrázku
Výstřih co nejmenší, střed/rameno/asymetrický/se zakrytím
Náš typ na opasek - obyčejný kožený s kovanou D-sponou a nebo ještě prostější z kosti a paroží
Rukávy upnuté akorát na pěst, šetříme materiálem a šijeme na míru
Délka nad kolena, čím chudší, tím kratší, hezky vykasat a nařasit, nenosit textilní opasky
Klín na tunice - u štíhlých není potřeba
❓ Co při střihu zkusit udělat tak, aby každý věděl, že víte, co děláte?
Zkuste si představit, že šířku látky, kterou jste zakoupili, máte cca 50 a ne klasických 150 cm ( pak na tuniku potřebujete asi 2 metry klasické šíře). Doložené nálezy naznačují, že šíře látek se pohybovaly kolem 45-90 cm. Naše krásné tuniky bez jediného švu navíc, s celistvým vzhledem, se na chudšího řemeslníka prostě tolik nehodí. Tedy ano, ale zda by měl utkaný pás 4m * 60 cm, to nevíme. Mohly by to spíš být šedesátkové koberečky, ze kterých se složila tunika? Možná ?
Moje poznámky z obrázku
Slim - možné prošít coánkovým švem nad rukávem jako falešnou záplatu
A-kritická místa na zpevnění (záplata, dvojitý lem, zpevnění švu)
B-švy při rozměrech látky 45-90 cm
C-klíny
D-nežer tolik!
Na obrázcích jsou puntíky naznačené stehy přes břicho, svisle i horizontálně. Těch docílíte tak, že schválně látku v běžné šířce 150 cm přestřihnete a znovu sešijete. Zkuste aspoň jednu falešnou čáru, budete úžasní! Ano, práce navíc, ale ta obdivná jásání pak! Navrhujeme pro začátečníky symetrické čáry, do komentářů pak přidáme ty ,,lepší" tuniky, které jako by byly snad celé z křivých záplat a přebytečných kousků ?
Když už někde přidávat látku, tak v zesílení rukávů. Tím ale nemyslíme různobarevné ozdobné lemy. Prostě ohněte látky do vnitřku rukávu víc, třeba 5-10 cm.
Nejčastější výstřihy jsme odpozorovali na šermířích a načrtli na jednom z obrázků. Naše tipy k tomu jsou ve článku o dámských šatech.
Ať už zvolíte padáček (bryndáček), vyšší přišitý límeček (pokud reprezentujete někoho ze severu, komu neustále fučí za krk), kolečko, véčko, oblouček a různé varianty rozparků s knoflíkem (střed, bok, rameno), mějte na paměti, že příliš hluboký výstřih znamenal, že se s vámi ve středověku mohla žena rozvést pro přílišnou zženštilost!
Dokonalou vikinskou siluetu podtrhnete úzkými rukávy. Věřte, že je to praktické víc, než roury, ve kterých se po táboře dá pašovat toustový chleba a vlhčené ubrousky. Měříme na obvod pěsti a postupně k ramenu rozšiřujeme a nezapomeneme na praktický podpažďovec, díky kterému můžete zvednout ruce vzhůru a nebudou vám praskat švy po stranách a tahat se látka z pod opasku.
Zobrazení mužů na freskách a v knihách napříč Evropou ukazují, že tuniky se velmi často různě zastrkávají, podkasávají a zpravidla dosahují půlky stehen. Až si tedy tuniku změříte, měřte od kolena a po vykasání přes opasek budete mít ideální délku. Tady bychom ještě připomněli, že opasky jako takové nebývají na zobrazeních v podstatě vidět. Z nějakého důvodu, jistě i praktického, se zdají být tuniky nejen vykasané, ale i podstrčené a omotané kolem pásku. Zkuste to tak. A hlavně, hoši - opasky volte kožené, nepřevazujte se textilními pásky, ty nechte holkám ?
K šití stále opakujeme jednu radu - šijte si to na míru a přemýšlejte, na co je ta část oděvu koncipovaná. Chodíte v tom i do bitvy? Sedíte v tom u ohně a pak zas jedete domů? Makáte v táboře, nosíte dřevo i vodu? Postáváte a korzujete? Vy musíte vědět, jak moc se v tom chcete hýbat a jak moc se umažete.
Jste-li super štíhlý muž halapartnovitého typu a řešíte právě pracovní kostým, nemusíte vůbec dávat klíny. Stačí rozparek. asi do půl zadku. Ten založíte a nebo, máte-li šikovné ruce, obšijete nenápadnou, leč autentickým ozdobným stehem, který zpevní namáhané části oděvu. Vyhněte se obšívání tlustými kontrastními hřebenovkami.
Na tunice ze Skjoldehamn hřebenovky našité jsou, to je pravda, ale nezapomeňte, že Sámové jsou jiný národ, než naši Skandinávci a jejich kultura a textil byla odlišná! Nemotáme páté přes deváté!
⚠️ Typické klíny na pánské tunice jsou opět na vašem gustu.
Bude to klín (dvojklín) do pasu, který podtrhne zvyklost na rozšířené suknice, ale součaně budete v pase (v místě, kde máte pásek) a přes hrudník krásně obepnutí? Top! Všijete si vsadky po žebra a nebo až pod rukávy? Nebo tvar obráceného ypsilonu, který v podpaží nemá špičku, ale drží si po obvodu trupu obdélník a dole se rozšíří? Jak je libo!
Kragelund, Dánsko, středový klín
Vybavuji si teď snad jedinou tuniku s klínem na břiše. Pravděpodobně řešila někoho, kdo byl velký a silnější v pase.
Taková věc, že je někdo tlustý, se totiž v historii nezapomíná.
Venuše - tlustá. Chlápek s tunikou z Kragelundu - tlustý. Král Olaf II. Norský, Svatý a taky Tlustý. To znamená, že nad rámec nálezů si prostě musíte poradit podle své postavy a nebýt líní si to občas přešít. Přidat nebo ubrat.
Takže jak to ušít jistě víte (případně napište, víme o spoustě skvělých švadlen).
Možná, že už máte tuniku právě teď doma, ale nesplňuje moderní poznatky a vymyká se několika klasickými prohřešky:
1. Nevhodná barva (klasika - koupili jste si od někoho vlněnou tuniku, rudou, podivně zelenou, fialovou, ve strakaté rybí kosti, či ošklivý chemicky barvený len a je vám líto ji nedonosit). Nováčkům to nedávejte, ponechte na jiné kratochvíle, než na výběrové kvalitní akce, které mají chuť se posouvat kupředu. A nebo se jí prostě zbavte, udělejte v truhle místo na novou a smiřte se s tím, že někdy člověk musí vyhodit pár stovek, aby si otevřel cestu k zážitkům k nezaplacení.
Škála barev na vlně, které můžeme doporučit pro střední vrstvu, len nebarvit! Nikdy! Jen indigem, jiná barva na něm nedrží a chemicky barvený len je tedy nesmysl.
2. Je zbytečně olemovaná hřebenovkou či barevnými pruhy a hedvábím, ale jinak je v pohodě? Párejte, případně přezáplatujte stejnou nebo podobnou vlnou.
3. Má podivné výšivky přenesené z různých obrázků? Na fantasy a larpy dobré, vžijte se však do role seveřana, který potřeboval přežít, a pokud už by zdobil nějaké oblečení, musí to být výjimečné kousky, ceremoniální, slavnostní, drahé, ale ne základní pracovní tunika. Najdete-li však podložené výšivky a zkombinujete-li je s vhodnou barvou, materiálem, střihem a účelem, proč ne? ?
4. Je roztrhaná? Záplata je ta nejautentičtější věc ve středověku. Vyspravte si kostým na další sezónu! Člověk kolem toho chodí dva roky, leze mu zadek, v podpaží má díru a pak prd prd, za víkend to má vyspravené.
Záplatová tunika z Bernuthsfeldu
✅
Tak pojďme na to!
Tip na závěr - ozdobit středověké oblečení můžete ozdobnými švy, které zpevní namáhaná místa. Otázkou zůstává, zda byly našity až po prošoupání látky, nebo již z výroby. To nás stále nutí se zamýšlet!
Šijte, posílejte fotky a tipy a zachovejte nám přízeň! Díky za přečtení a sdílení. Zlepšujme se společně? ♥️
Comments (0)